Zamýšlejme se, jakou úlohu v našich životech hraje síla, která dokáže cokoliv uvést do pohybu nebo naopak zastavit:

energie

Poznávejme vlastnosti, schopnosti a podstatu nejcennější a nejvzácnější hmoty, kterou na této planetě máme:

voda 


Aqua viventis_tpe_info_download_cz.pdf

Články:

Proč máme pít čistou vodu aneb homeopatie čisté vody v lidském těle

Měření vitálních energií a jejich zářiče

Jak můžeme energeticky ovlivnit kvalitu potravin

Co je „aquapatikum“ a co je „aquazpatikum“

Zlatý řez, spirály a elementy

Rozdíl mezi anorganickou a biogenní vodou

Jak může pracovat orgonit — podobně jako křišťál...

Zkušenosti:

Přirozená konzervace přírodního sirupu

Hubnutí...

Máme více sil

Solný krystal a vysoušení

Protizánětlivé účinky

Proti plísním...

Podpora psychiky

Voda z pražského vodovodu

Vysoušení vlhké místnosti ve starém domě pomocí Evity

Vysušení sklepa v rodinném domku pomocí Evity

Dosah Evity

Přirozená konzervace přírodního sirupu 2

Názor, jak působí terra nabo pura

Převařená voda, praní, detoxikace, led

Jak lze použít víko pury k léčbě a regeneraci

Co dokáže Evita 3 na zahradě

Žehlení


Proč máme pít čistou vodu aneb homeopatie čisté vody v lidském těle

Proč máme pít čistou vodu? V poslední době se stále častěji setkáváme s doporučeními, abychom pili více čisté vody a méně minerálek nebo ochucených či sycených nápojů. V lidském těle totiž plní anorganická voda funkci dopravce a izolantu a tohoto úkolu se nejlépe zhostí ve své nejčistší formě. Podporuje tak nejen rozvod hmoty ale i rozvod energií včetně těch, které vstupují do těla nenavázány na hmotu. Voda a v ní obsažené energie jsou pak přímo v těle přetvářeny v „homeopatikum“ šité na míru danému organizmu. Jak už plyne z podstaty věci, jeho potencování řídí tělesné orgány samy.

V tomto poznatku můžeme hledat příčinu „zázračných“ účinků vody, které můžeme zařadit k významným nástrojům přirozené regenerace a léčby. Kvalita působení tohoto univerzálního „homeopatika“ nepřetržitě vznikajícího v našich tělech je významně ovlivňována kvalitou našeho životního stylu zahrnujícího také kvalitu požívané vody. A právě terrapura nebo Evita zásadním a pozitivním způsobem ovlivňuje kvalitu vody, která je v ní uchovávána. Používání přirozených prostředků je tak tou nejlepší cestou, jak maximalizovat účinky univerzálního „homeopatika“ přímo v našich tělech…

Měření vitálních energií a jejich zářiče

Máme řadu možností, jak si vylepšit své životní prostředí. Jednou z nich je vybavit svůj pozemek, byt, dům, pracovní místnost tzv. zářičem. Nejznámějším stvořeným přírodou je asi menhir a nejznámějším stvořeným současným člověkem asi bude orgonit. Někteří z nás se snaží měřit jejich účinky. Chtějí zjistit, s jakou intenzitou vyzařují vitální energie a do jaké vzdálenosti. Používají k tomu různé metody ale i jednotky. K těm nejpoužívanějším a asi nejdiskutovanějším patří tvz. Bovisův biometr a Bovisovy jednotky. Jelikož jsme sami vyvinuli podobného zařízení, chtěli bychom přispět k rozvíjení poznání i v této oblasti. Přitom využijeme naše poznatky a zkušenosti s principy, které nazýváme univerzálními. Abychom však mohli tyto principy v dalším textu srozumitelněji uplatnit, budeme místo termínu nehmota či nehmotný používat zjednodušené označení energie nebo energetický.

V současné době jsme dospěli k závěru, že měření zářičů se provádí 2 základními přístupy:

1. Měřením míry přítomnosti energií, které v daném prostoru ohrožují život a zdraví člověka. Měření se provádí:

  • hmotnými elektronickými přístroji (detektorem EM polí, rezonoměrem, mikrovlnným detektorem, spektrálním analyzérem, intenzimetrem, gaussmetrem atd.),

  • hmotnými nástroji (virgulí, kyvadlem, vykládacími kartami, iťingovými kostkami a dalšími) využívajícími citlivost člověka neboli tzv. senzibilitu; právě zde někteří používají tzv. Bovisův biometr — viz níže,

  • tělem člověka provádějícího měření (opět senzibilita); i v tomto případě je možné použít tzv. Bovisův biometr — viz níže,

  • channelingem ve všech jeho možných podobách včetně tzv. automatické kresby (opět senzibilita) neboli komunikací s duchovním partnerem případně s tzv. akášou (zjednodušeně energií Univerza obecně); i v tomto případě je možné použít tzv. Bovisův biometr — viz níže.

2. Měřením míry přítomnosti vitálních energií v daném prostoru. Měření se provádí:

  • hmotné elektronické přístroje toho nejsou schopny a dále bude vysvětleno proč,

  • hmotnými nástroji využívajícími senzibilitu — viz bod 1,

  • tělem člověka — viz bod 1,

  • channelingem— viz bod 1.

Zjistili jsme, že možnosti přístupu 1. i 2. jsou různě omezené. Tato omezení neboli neschopnost za všech okolností změřit, jestli přítomnost vitálních energií při použití zářiče roste či klesá, vyplývají:

  • u hmotných elektronických přístrojů z jejich nedostatečných rozlišovacích schopností, které jsou dány jejich hmotnou podstatou a z toho vyplývajícího principu měření, jenž ve vztahu k zářiči pracuje pouze s omezeným energetickým spektrem, ať je označováno jako elektromagnetické záření, mikrovlnné záření atd.,

  • u hmotných nástrojů využívajících senzibilitu z míry citlivosti měřiče-člověka; to znamená z míry jeho dovednosti vnímat energetické signály a přenášet je do těchto nástrojů (virgule, kyvadla, vykládacích karet, iťingových kostek…) neboli zobrazovat skrze ně channelované informace,

  • u člověka provádějícího měření vlastním tělem opět z míry citlivosti měřiče-člověka; to znamená z míry jeho dovednosti vnímat energetické signály přenášené vlastním tělem, ať se jedná o reakci vlastního těla na podněty měřeného prostoru či zařízení nebo o channelované informace přenášené do vlastního těla,

  • při channelingu, kdy nejsou používány žádné hmotné pomůcky včetně vlastního těla, z míry citlivosti měřiče-člověka měřícího daný prostor nebo zařízení; to znamená z míry jeho dovednosti vnímat channelované energetické signály/informace svou bytostní podstatou: tj. skrze své Vyšší Já (tzv. Bytostní jádro) a své nižší já (tzv. myšlení a emoce neboli ego).

Z výše uvedeného plyne, že všechna měření mají subjektivní charakter, jak mimo jiné potvrzují závěry plynoucí z kvantové teorie: „...pozorovatel vždy ovlivňuje pozorovaný jev (i tím, že se rozhodne na něj nepůsobit)...“. Navíc, při práci s virgulí, kyvadlem, vykládacími kartami, iťingovými kostkami a podobně nesnímá člověk signály hmotného nástroje reagujícího na okolní prostředí, ale je tomu přesně naopak. Právě „člověk-operátor“ přenáší do hmotného nástroje vnější signály, které vědomě či nevědomě „channeluje“ z Univerza. Ať od bytostí (třeba od tzv. duchovních partnerů, andělů atd.) nebo z prostředí (třeba z tzv. akáši). Proto není každý schopen tyto nástroje kdykoliv využít. Musí být k jejich použití vybaven příslušnými dovednostmi — odpovídající citlivostí člověka, na kterou výše odkazujeme — nebo se k nim musí nejdříve dopracovat. To je také důvodem, proč jakákoliv měření přítomnosti vitálních energií můžeme považovat hlavně za orientační, pokud je neprovedeme sami nebo je neověříme vlastní praxí. Jak specifické vlastnosti hmotných přístrojů a nástrojů, tak dovednosti člověka, který daný jev měří nebo ověřuje, mají podstatný vliv na výsledek.

Nejdůležitější je proto pocit spokojenosti a zdraví daného jedince, který zářič či jakýkoliv podobný nástroj používá. Nikdo z nás ze sebe nemůže sejmout tuto odpovědnost. To je systémové opatření, které je zárukou svobody každého jednotlivce. Sami rozhodujeme, jak toto univerzální pravidlo naplníme ve svých konkrétních podmínkách. Univerzální princip stanovující, že spokojenost a zdraví jsou v prvé řadě záležitostí iniciativy a odpovědnosti konkrétního člověka, mimo jiné potvrzuje také obrovské množství nemocných lidí, které stále někdo léčí, často těmi „nejmodernějšími sofistikovanými“ metodami i přístroji, a přesto jich neubývá a nových nemocí přibývá.

Co se týče zmiňovaných Bovisových jednotek, můžeme doplnit ještě následující pohled. Místo zmíněného názvu bychom mohli použít termín Bovisova stupnice, alespoň nám to připadá srozumitelnější. Jedná se o podobné vyjádření jako třeba Richterova stupnice, která měří rozsah zemětřesení. S tím, že Bovisova stupnice má v prvé řadě kvalitativní a nikoliv kvantitativní charakter. Je úplně jedno, jestli výsledek měření vyjádříme číslem 7 nebo 7 miliard. Podle této stupnice to vždy znamená kupříkladu: „...zvýšená energie člověka díky místu či duchovnosti; vyčištěný dům...“. Vyšší řád tedy neznamená lepší výsledek ale jiný způsob označení téhož výsledku. Ten, kdo uvádí svá měření v Bovisových jednotkách, by proto měl uvést také jejich praktický výklad, aby bylo jasné, o čem vlastně informují.

Mimochodem spousty „Bovisových stupnic“ můžeme najít v knihách nebo na internetových stránkách věnovaných problematice siderických kyvadel (například v knize Markuse Schirnera, Kyvadlo praktická kniha — Kurz práce s kyvadlem). Každý člověk si tedy může vytvořit vlastní Bovisovu stupnici. Ta nejjednodušší má 2 hodnoty: Ano, Ne. Bez ohledu na to, kolik stupňů taková stupnice bude mít, je vždy nezávislá na použitém nástroji. Je úplně jedno, jestli použijeme virguli, kyvadlo, vykládací karty, iťingové kostky, tělesné pocity či využijeme komunikaci se svým duchovním partnerem, andělem strážným, akášou a podobně. Důležité je, abychom svému nástroji či channelingovému zdroji rozuměli, abychom měli předem dohodnutý srozumitelný způsob komunikace.

Zastavíme-li se ještě u nanometrů jako možného kvantitativního vyjádření Bovisových jednotek, podle našich poznatků mají sloužit pouze jako „komunikační most“ pro hmotně zaměřeného člověka, který k přijetí tohoto způsobu měření ještě potřebuje nějaký jemu srozumitelný a tedy ryze hmotný parametr. Tím beze sporu je příslušná veličina. Nemá smysl hlouběji se tímto „komunikačním mostem“ zaobírat. Je to skutečně jen orientační pomůcka, která má své „dvojí ostří“. Za jedněch okolností dobře poslouží svému účelu a za druhých okolností nás může hodně potrápit. Nanometry totiž měří hmotné projevy hmoty neboli její hmotné uspořádání. Jenže hmota má také nehmotné zjednodušeně energetické uspořádání, nehmotné projevy — viz kniha „Život člověka“, kapitola „Uspořádání a nevyrovnanost hmoty“, nebo ve zkráceném obsahu viz www.zivotcloveka.cz.

V souvislosti s Bovisovými jednotkami se také hovoří o Bovisově biometru. Tento biometr je tvořen jako každý lidský biometr tímto souborem prvků:

  • jenom člověkem nebo

  • člověkem a nějakou pomůckou, kterou bývá hmotný přístroj/nástroj (virgule, kyvadlo, vykládací karty, iťingové kostky a podobně).

Můžeme vidět, že v tomto měřícím systému má klíčovou úlohu člověk. Bez něj se z biometru stává „ne-biometr“.

Důležitým zjištěním dále je, že hmotné přístroje a nástroje měří přítomnost jakýchkoliv energií zprostředkovaně skrze vlastnosti své hmoty a uplatněný princip měření. To je dostává do situace, že přímo zjišťují přítomnost hmotných částic, k jejichž vyhledávání byly sestrojeny. A teprve od ní je v závislosti na znalostech měřiče odvozována možná přítomnost vitálních energií. Podle našich poznatků a zkušeností nelze ani do budoucna očekávat, že by nějaké hmotné přístroje a nástroje mohly přímo měřit přítomnost vitálních energií, přestože je k sobě mohou přitahovat. Stejně jako vyhřátý kámen přitahuje ještěrky, ale nedokáže změřit, kolik jich k sobě přitáhl. Proč by tomu tak mělo být? Protože neživá hmota nemůže podávat úplné informace o živé hmotě, prostě na to nestačí. Má jiné parametry, je jinak řízena a pracuje sama o sobě s neúplným souborem energií.

V těchto souvislostech je dobrým příkladem snažení hmotné medicíny, jejíž poznatky vycházejí hlavně z pozorování a experimentů prováděných na mrtvých-neživých tělech. Hmotnými přístroji se nikdy nepodaří změřit úplný on-line energetický stav člověka a tedy ani hmotný. Měření, která se v současné době uskutečňují, jsou buď velmi hrubá a nepřesná, byť možná pro některé velmi sofistikovaná, nebo pracují s všelijakými energiemi jenom ne s vitálními. Daleko sofistikovanější měření dokáže provést sám člověk. Musí však k tomu být vychováván a školen stejně jako v jiných oborech. A samozřejmě, že tento obor musí být neustále rozvíjen všemi zúčastněnými. Bez práce nejsou koláče... Kam až se lze tímto způsobem dostat, nám mohou předvést třeba někteří jogíni nebo léčitelé. Je tedy zřejmé, že hodnocení problematiky vitálních energií lidmi, kteří se o tuto lidskou aktivitu nezajímají, nerozvíjejí ji v sobě nebo zatím nejsou schopni ji v sobě rozvinout, lze těžko brát vážně, i když mohou být v jiných oborech uznávanými odborníky. Chybí jim teoretické zázemí, zkušenosti a některým i „vlohy“ či přesněji karmická nastavení. Místo odmítání by se měli více zaměřit na možnosti spolupráce, popřípadě rozvíjení sebe sama.

Dalším z významných důvodů „indispozice“ hmotných přístrojů a nástrojů je, že většina vitálních energií přistupuje k tělu člověka nenavázána na hmotu. Z toho plyne, že hmotný přístroj, jehož principem je vyhledávání a měření hmotných částic, nemůže takovou energii objevit, natož vyhodnotit. Na druhé straně, některé druhy neživé hmoty nebo její určité kombinace (například zářiče) ji však umí přitáhnout do určitého prostoru, kde ji může vnímat-objevit živá hmota včetně lidského organizmu a rozhodnout se-vyhodnotit, zda a jak ji použije.

Část neživé hmoty tedy působí jako „vábnička“ vitálních energií pro živou hmotu. Jejím asi nejznámějším představitelem je neživá příroda planety Země a v ní pak křišťál. Podobně, zprostředkovaně, je veškerou živou i neživou hmotou prezentována veškerá energie Univerza. I ta, která na hmotu není navázána. Někteří vědci ji nazývají záhadnou temnou sílou. Tato „volná“ energie tlačí na danou hmotu právě prostřednictvím energií, které na tuto hmotu navázány jsou. Pro upřesnění dodáváme, že energiemi navázanými na hmotu se rozumí energie, které jsou bezprostřední podmínkou její existence a bezprostředně určují její vlastnosti. Pro zjednodušení si mohou někteří tyto energie představit jako energie, jež jsou schopni na této hmotě měřit svými hmotnými přístroji, a „volné“ energie jako energie, jež pomocí přístrojů schopni měřit nejsou ani nebudou. Jak je vidět už z tohoto zjednodušení, vše se neustále mění a vše má své meze... kromě člověka. A tak se úvahám o existenci „temné síly“, ať mají jakýkoliv rámec, jednou neubrání ani její největší odpůrci. Často píšeme, že poznání není diskriminační, že Bůh, Tvůrce, Pravda, Systém, Příroda atd. nabízí neustále a každému možnost rozšiřovat své poznání. Nikomu nezůstávají dveře zavřeny a „temná síla“ je toho důkazem. Jakmile to přijmeme, „temnota“ ztratí svůj negativní podtext — podtext neznalosti — a změní se ve „světlou sílu“, která vše ozáří pochopením a schopností vědomě tuto sílu využít včetně vitálních energií.

Z našeho pohledu je tedy měření působení zářičů možné a lze ho provádět 2 přístupy, které můžeme kombinovat. Zjišťujeme tedy:

1. nakolik působení těchto zařízení omezuje přítomnost energií, které ohrožují život a zdraví člověka, nebo

2. míru přítomnosti vitálních energií.

Použijeme-li 1. přístup, můžeme se spoléhat i na reakci hmoty elektronických měřících přístrojů na okolní hmotné prostředí. Ale ve všech případech — ať použijeme elektronický přístroj, virguli, kyvadlo, vykládací karty, iťingové kostky atd. nebo channeling — bychom měli brát v úvahu, že získáme přesně takovou informaci, jakou poptáváme. Zjistíme, jak je daný prostor znečištěn, ale nedovíme se nic o tom, jestli zářič nebo jemu podobné zařízení funguje. Obecně však platí, že dokud se hmota zářiče nerozpadá, drží si svůj tvar a proporce, stále přitahuje vitální energie. Ve vztahu k míře znečištění jde pouze o to, do jaké vzdálenosti a za jakou dobu je zářič schopen znečištěný prostor přitahovanými nebo vyzařovanými vitálními energiemi „zahustit“, a ne o to, jestli vyzařuje či nikoliv.

Použijeme-li 2. přístup, reakci hmoty elektronických měřících přístrojů na okolní hmotné prostředí využít nemůžeme, protože nic takového neměří. Musíme použít „jen“ vlastní dovednosti v práci s energiemi. Měřícím „zařízením“ se stává sám člověk, jeho duchovní (bytostní) a tělesná složka. Každý to dokáže a jeho nejjednodušší „Bovisovou stupnicíjsou míra jeho spokojenosti a míra jeho zdraví, které mu použití zářiče přináší. Měl by však vědět, že jeho plné působení vyžaduje určitý čas, během něhož se energetický a hmotný potenciál zářiče harmonizuje s okolním prostředím. Jedná se zpravidla o prvních 3-7 dní. Měl by také vědět, že čím je prostředí čistější, tím rychleji harmonizace proběhne. A stejně jako prostředí působí lidé, kteří zářič využívají. Čím jsou láskyplnější, to znamená duchovně-psychicky vyrovnanější a respektující základní principy lásky, tím rychleji se zářič přizpůsobí jejich potřebám...

Takovým zářičem je i terra, pura nebo Evita...

Jak můžeme energeticky ovlivnit kvalitu potravin

My také nejíme jen to nejzdravější. Není to možné, takový je náš svět a naše místo v něm, které jsme si pro svou aktuální lidskou existenci vybrali. Na druhé straně se snažíme, abychom si zajistili pro svá těla to nejlepší, na co právě dosáhneme: geograficky, finančně, časově. Tím prospíváme nejen svému organizmu ale i výrobcům biopotravin, domácím výrobcům potravin, prostě těm, kteří nám mohou dodat, co požadujeme a odkud to požadujeme. Rozšiřujeme tak poptávku po těchto službách a výrobcích a pomáháme udržet co nejširší okruh výrobců a spotřebitelů v tomto segmentu. Přispíváme k čistotě planety a účastníme se energetického rozvoje současného lidstva. K čemu však míříme opakováním „starých pravd“, je málo známý a ještě méně uplatňovaný nástroj přirozeného stravovaní, který bychom nazvali energetickou úpravou potravin a nápojů před požitím. Píšeme o něm i v knize „Život člověka“. Není to nic složitého. Stačí si představit, že do polévky, která na mě čeká v talíři, proudí energie lásky nebo zlaté, bílé ozdravující energie. Je úplně jedno, jak tomu budeme říkat. Stačí to cítit, vytvořit si pocit, že se to děje, nebo si to v duchu promítat. A současně si představovat, jak se jídlo harmonizuje s možnostmi mého těla a jak se čistí od všech nečistot, které se do něj dostaly. Stačí na to vše jenom myslet — síla myšlenky je ohromná. Energetická úprava může trvat řádově desítky sekund a více. Záleží na osobním pocitu. Každý z nás je schopen ji provádět ve větší či menší míře. Vždy má nezanedbatelný význam! Jde o to jen začít a pak se bude naše přirozená energizační schopnost rozvíjet. Tzv. modlitba před jídlem původně plnila i tento účel.

Někteří tyto metody zpochybňují nebo podceňují, přitom každý máme osobní zkušenost s tím, jak nás energie provázející naše myšlenky umí ovlivnit. Jak nás a naše tělo otráví, unaví nebo stresují úvahy o smrti, rakovině, netolerantním partnerovi atd. Proč asi, co oslabujícího může myšlenka obsahovat? Přece energie, které ji tvoří, které jsou její podstatou, které určují, jak na nás bude působit. Ty vstupují do našich emočních a tělesných procesů. A protože s nimi neumíme pracovat neboli si zatím neumíme poradit se smrtí, s očisťující úlohou nemoci, se strachem či nesnášenlivostí, „přilepí se“ na nás a „zlobí“. Vypuzují z nás energie, které jsou podstatou naší spokojenosti a našeho zdraví.

S potravinami a nápoji tomu není jinak. Rovněž jejich stav je výsledkem působení energií, které jsou v nich obsaženy, a proto je můžeme energeticky upravovat. Nicméně, nemusíme čekat až na dobu jídla. Kvalitu potravin a nápojů lze ovlivnit už dávno před tím. Stačí je například správně skladovat. To znamená v nádobách a prostředí, které jejich kvalitu udržují nebo dokonce zlepšují. A právě k těmto účelům se výborně hodí terrapura nebo Evita...

Co je „aquapatikum“ a co je „aquazpatikum“

Aquapatikum je léčivá látka, jejímž systémovým nosičem je voda. Podstatou jeho výroby i účinku jsou univerzální (přírodní) principy. Není přitom důležité, jestli si to výrobce a terapeut uvědomují a jestli je tak označují. Do jaké míry se jim tyto principy daří naplnit, vyplývá z míry přirozenosti aquapatika. Čím jsou suroviny a procesy výroby i skladování přirozenější, tím přirozenější je také aquapatikum. Tím více podporuje zdraví člověka a prospívá všemu živému.

Podle způsobu výroby můžeme aquapatika dělit na aquapatické koncentráty vznikající louhováním a/nebo potencováním (některé bývají označovány jako homeopatika) a aquapatické odvary získávané vařením či spařením (čaje, obkladové či koupací lázně atd.). A samozřejmě, že nejjednodušším aquapatikem je i samotná voda.

Specifickou formou aquapatika je aquazpatikum, které působí z mezibuněčného prostoru přímo na buňku. A to a tak, že vyrovnává její energetickou konfiguraci, rovnováhu, a tím zásadně působí na všechny buněčné procesy. Vyrovnávací mechanizmus zprostředkovávají voda obsažená v aquazpatiku a kvazivoda vytvářená buněčným organizmem. Vzhledem k tomu, že aquapatikum včetně aquazpatika je hmotným prostředkem, jsou jeho účinky omezeny vlastnostmi hmoty použité k jeho výrobě.

Jak z výše uvedeného plyne, tou zásadní hmotou, která ovlivňuje kvalitu aquapatika respektive aquazpatika, je voda. A právě k zajištění co nejvyšší kvality vody se výborně hodí terra, pura nebo Evita. Na kvalitu aquapatika respektive aquazpatika má však vliv i prostředí, v němž jsou tyto látky uchovávány, a k těmto účelům se výborně hodí zase Evita...

Zlatý řez, spirály a elementy

Co říká o Zlatém řezu wikipedie: „Jako zlatý řez (latinsky sectio aurea) se označuje poměr o hodnotě přibližně 1,618 033 988… V umění a fotografii je pokládán za ideální proporci mezi různými délkami. Zlatý řez vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Již nejméně od renesance využívají zlatý řez umělci ve svých dílech, zejména ve formě tzv. zlatého obdélníku, ve kterém se zlatý řez vyskytuje jako poměr stran. Zlatý řez prý totiž působí esteticky příznivým dojmem; poměr zlatého řezu lze také pozorovat v přírodě. Zlatý řez se vyskytuje v přírodě ve formě Fibonacciho posloupnosti. Listy rostlin, pokud vyrůstají jednotlivě, jsou na větvičkách rozloženy tak, že každý list vyrůstá nad předchozím listem více či méně posunut o určitý úhel. V dolní části stonku jsou listy starší a větší, u vrcholu mladší a menší. Všechny listy jsou stejnoměrně osvětlovány Sluncem, menší nestíní větším, které mají delší řapíky. Dalším projevem zlatého řezu je uspořádání semen slunečnice nebo smrkové šišky, ve kterých jsou šupiny rozmístěny jako spirála, nebo točité schody. Toto rozmístění je také velice dobře vidět u ananasu. Dalším projevem zlatého řezu v přírodě je logaritmická spirála, která nemění tvar a roste stejně do délky i do šířky. Jejím projevem je růst neživých částí živého tvora. Můžou to být vlasy, nehty, zobáky, zuby, rohy, parohy nebo schránky měkkýšů. Čím více se její zakřivení liší od zakřivení kružnice, tím méně připomíná spirálu. Mírně ohnutý sloní kel i hustě točená ulitka plže jsou v tomto ohledu příbuzné. Turovitým kopytníkům, mezi které patří i náš hovězí dobytek a ovce, rostou rohy do spirály. Nebývá to vždy na první pohled zřetelné, neboť obyčejně jsou jen částí jednoho závitu spirály, ale některé jsou přímo ukázkou prostorové logaritmické spirály, např. africký kudu. Spirálu najdeme v klu slona nebo zubu narvala. Narval má zubů velmi málo, pouze v horní čelisti. Samci jeden z těchto zubů naroste do obrovských rozměrů. Je to vždy levý zub a na povrchu je spirálovitá struktura. Na lidském těle lze zlatý řez pozorovat tehdy, jestliže se výška postavy (od temene hlavy) dělí vzdáleností pupku od země. Normálně vyvinutá postava dospělého člověka udává číslo 1,618; mohou samozřejmě být i malé odchylky — záleží na přesnosti měření.“

Z úryvku je zřejmé, že člověk Zlatý řez už dlouho zná a používá ho, vědomě či nevědomě, a že Zlatý řez je přirozenou součástí naší existence. Shora uvedený popis je však výsledkem zkoumání hmotné vědy, a proto kromě obvyklého konstatování hmotně pozorovaného není součástí těchto velmi zajímavých informací vysvětlení, proč má Zlatý řez takové významné zastoupení všude kolem nás. Proto se pokusíme rozšířit obecně známé popisy a propojit je s univerzálními principy, o nichž píšeme v naší knize.

V těchto souvislostech je Zlatý řez projevem lásky. Láska je totiž systémovým nástrojem pro vytváření harmonie a jedním z jejích projevů, které můžeme pozorovat také na hmotě, je i Zlatý řez. Právě v podmínkách harmonie neboli v poměru Zlatého řezu vše probíhá s minimálním úsilím a s maximálním výkonem, vypadá to hezky a snáší se to s okolím, ve vývoji převažují integrační prvky a prvky rozdělující jsou v menšině. A to vše jak zevnitř, tak zvenku. Například rostlina se rozvíjí bez chorob, v případě dočasné nerovnováhy je schopna se sama obnovit a dává co nejvýživnější a nejzdravější plody. Příroda nám neúnavně předkládá náměty k zamyšlení a ukazuje nám cestu. Ničit ji znamená okrádat se o nekonečnou studnici poznání, která je nám neustále a zadarmo k dispozici. Jak láska tyto jevy vytváří?

Lásku si můžeme definovat jako schopnost vyvážit dvě základní univerzální síly tak, aby se daný systém jako celek nezhroutil a nezanikl. První z těchto sil je reprezentována delší částí zmiňované úsečky a na určité úrovni lidského poznání ji člověk nazývá dobro. Druhá pak představuje kratší část úsečky a někteří lidé ji říkají zlo. V dalším textu už tato označení nebudeme používat, protože časem každý zjistí, že se nejedná ani o dobro ani o zlo. Místo nich si zavedeme fyzikální pojmy, kterým budeme lépe rozumět na naší hmotné úrovni.

Delší část úsečky bude tedy vyjadřovat implozivní síly a ta kratší explozivní síly. Implozivní síly drží dané tělo (rostliny, člověka, horniny, planety…) pohromadě. Zajišťují, aby se nerozpadlo, pokud jsou ku silám explozivním v tom správném poměru. Podobně ovlivňují vztahy mezi lidmi. Tam, kde implozivní síly převažují ve správném poměru, vládne spokojenost, a tam, kde je jich nedostatek, působí nervozita, zloba, nenávist, ponižování se, podceňování se, nemoci atd. Jak však bylo naznačeno výše, rovněž explozivní síly jsou přirozenou součástí naší existence, a proto jsou pro fungování všeho stejně neopomenutelné jako síly implozivní. Proč? Rozdělují, oddělují a tak vytvářejí rozmanitost. Určitá míra oddělenosti a rozmanitosti je totiž základní podmínkou změny, vývoje. Neslouží k tomu, abychom se snažili být všichni stejní nebo abychom soutěžili, kdo je lepší, ale k tomu, abychom viděli, že se věci dají dělat i jinak a že také od druhých-jiných se můžeme něco naučit. Jsou naší inspirací. Pokud se tedy někde nachází příliš málo explozivních sil, systém pomalu upadá, nechce se mu změnit, vyvíjet se, tzv. degeneruje. Nervozita, zloba, nenávist, ponižování se, podceňování se, nemoci atd. se objevují i v těchto případech.

Tyto degenerativní vlivy pak můžeme pozorovat všude kolem nás. Například u stávajícího ekonomického systému, který vede k zatajování vědeckých objevů, brzdí jejich uvádění do praxe a tím zpomaluje přirozený ekonomický růst. Příčinu můžeme vidět v nerovnováze mezi implozivními a explozivními silami, která se mimo jiné projevuje hromaděním moci a majetku stále menší skupinou lidí, jež s nimi evidentně neumí zacházet a blokuje rozvoj ostatních: imploze silně převládá nad explozí. Pravý opak lze pozorovat na sociální úrovni. Neustálé rozdmýchávání strachu, soutěživosti, sobeckosti, násilí a podobně vede k převaze explozivních sil rozdělujících lidi do takové míry, že nejsou schopni se spojit a provést změnu: exploze příliš omezuje působení imploze.

Nesprávný poměr implozivních a explozivních sil můžeme vysledovat také v technické oblasti. Většina zařízení (auta, telefony, elektrárny, hutě atd.) používá v nadměrném množství explozivní energie. To vede k jejich nízké účinnosti a vysoké míře ovlivňování jejich okolí neodstranitelnými odpady, hlukem, zápachem a jedy. Proto jsme tolik nemocní psychicky i tělesně. Tzv. vyspělá civilizace představuje nejšpinavější, nejhlučnější, nejzapáchavějící a nejjedovatější prostředí na této planetě po mnoha tisících letech. O vyspělosti nemůže být ani řeč. Místo toho bychom častěji měli opakovat slova zdravý rozum a pokora. Pojďme to alespoň zkusit…

V posledních desetiletích můžeme naštěstí pozorovat, že přibývá stále více lidí, kteří si shora uvedenou situaci uvědomují. Snaží se vložit do ekonomiky více explozivních sil a rozdrobit všesvazující totalitní ekonomický systém. Zakládají nejrůznější subjekty a nabízejí lidem nové technologie, které jim pomohou zvýšit jejich ekonomickou nezávislost a soběstačnost. Vracejí se blíže k přírodě a nenechají se zotročit mocí a majetkem, aby mohli lépe poznat a účinněji využít její zákony. S podobným děním se můžeme setkat v kulturní či duchovní oblasti, kdy stále více z nás vnáší do vztahů více implozivních sil a harmonizují sebe a své nejbližší okolí. Své zkušenosti a poznatky si pak předávají na mnoha akcích, kterých přibývá jako hub po dešti. Zbavujeme se strachu, rozšiřujeme si vědomí, naše systémové poznání se prohlubuje, uvádíme implozi a explozi do systémové rovnováhy — do Zlatého řezu.

Vyspělost bytosti se tedy neměří tím, kolik peněz vydělá, jestli umí počítat integrály zpaměti nebo jak rozsáhlé encyklopedické znalosti má, ale její schopností uvádět do systémové rovnováhy dvě základní univerzální síly NEBOLI její schopností směřovat jejich vzájemný poměr do Zlatého řezu. Samozřejmě, že každá životní situace je jiná, protože vše včetně nás samotných se rychleji či pomaleji mění. Proto do politických, ekonomických, sociálních, zdravotních a dalších vztahů vstupujeme v různých okamžicích, jež jsou charakterizovány různými poměry implozivních a explozivních sil. Naší zkouškou pak je uvést tento poměr do Zlatého řezu, do lásky. To někdy může znamenat zapojení více implozivních sil a jindy zase sil explozivních. Je na nás, abychom se s těmito silami učili pracovat a poznávali jejich působení v nepřeberném množství událostí.

K nejvýznamnějším vědním oborům, jichž se Zlatý řez bytostně dotýká, patří fyzika neboli nauka o hmotě obecně a biologie neboli nauka o živé hmotě (dalším je psychologie, která je o něco dále). Obě tyto vědecké disciplíny zatím marně čekají na rozsáhlou aplikaci nauky o implozivních a explozivních silách ve svých poznávacích postupech. Mnozí vědci totiž stále uvažují v zajetí paradigmat, která jim nedovolují posunout se vpřed, přestože narážejí na řadu „paranormálních“ problémů a záhad. V tomto přístupu je z vypočítavosti podporují chamtivci, kteří si sice uvědomují potenciál nových pohledů na věc, ale bojí se o své mocenské pozice a bohatství. Díky těmto přístupům si oficiální věda nevychovává odborníky, kteří by se implozivními a explozivními silami zaobírali v duchu univerzálních pravidel, a to metodami, které jsou určeny k tomu, aby doplnili ty zatím používané. Neumí tyto odborníky ani najít, protože v jejích vlastních řadách nejsou žádní lidé, kteří by to dokázali. A pokud se tam takoví najdou, raději mlčí, protože nechtějí přijít o místo.

Jako například hmotná fyzika vyžaduje ke svému úspěšnému použití určitý talent a píli, tak přístupy založené na mimosmyslovém vnímání, jasnovidnosti, intuici a jinak nazývaných postupech potřebují totéž. Kdo příslušný talent a píli nemá a ani je nechce rozvíjet, nic se nenaučí. Kdo si nevychová odborníky, ten je nemá. A ne každý může dělat všechno. Vždyť, kolik lidí ví, co je diferenciální rovnice a k čemu slouží? A kolik z těch, co to ví, ji umí použít v praxi? Matematické důkazy a hmotné pozorování jsou pouze jednou z cest, jak si věci ověřit. Totéž platí o hmotné fyzice či biologii a o z nich odvozených vědních oborech. Bohužel, mnozí si na svých dovednostech postavili kariéru a odmítají jakékoliv další řešení. Často hovoří o nesmyslech a hloupostech. Ale vzpomeňme si, kolikrát za posledních 200 let měnila hmotná fyzika i biologie své pohledy na svět. Označuje snad dnes někdo tyto překonané názory za nesmysly a hlouposti a jejich autory za šílence? Mnozí z nich jsou stále označováni za uznávané odborníky i po své smrti a jejich dílo je považováno za významný příspěvek na poli vědy.

Vraťme se však zpět ke Zlatému řezu a nenechme se odradit neznalostí druhých. Zamysleme se v krátkosti nad tím, jak se Zlatým řezem souvisejí spirály. Implozivní a explozivní síly (energie) působí na hmotu dvojím způsobem, který bývá člověkem vnímán jako pravotočivá nebo levotočivá spirála. To znamená, že jak imploze, tak exploze, se může ve hmotě projevit pravotočivě nebo levotočivě. Pomocí pravotočivého a levotočivého působení můžeme ladit účinek implozivních sil. A stejně, pravotočivě nebo levotočivě, můžeme usměrňovat vlivy exploze.

Tyto poznatky mohou být vyjádřeny různým způsobem v různých naukách. Vždy ale znamenají totéž a pokud své uvažování a chování přizpůsobíme Zlatému řezu neboli lásce, poznáme to. Jako příklad můžeme na závěr uvést buddhistické pojetí 4 elementů: země, vody, ohně a vzduchu. Elementy země a vody představují síly implozivní a elementy ohně a vzduchu reprezentují síly explozivní. Které z nich jsou pravotočivé a které levotočivé již ponecháme na čtenáři. Přistoupí-li k nim s láskou, dozví se po čem touží…

Soulad implozivních a explozivních sil, harmonie elementů, je také podstatou našich výrobků. Právě Zlatý řez, který je promítnut do výběru materiálů, barev, tvarů, rozměrů a proporcí, jim zajišťuje jejich estetické a funkční vlastnosti. Příjemný vzhled a léčebné účinky jsou přirozenou součástí každé terry, pury a Evity...

Rozdíl mezi anorganickou a biogenní vodou

Lidské tělo pracuje s anorganickou vodou, kterou přijímá z potravin a nápojů, a s biogenní vodou, kterou si vyrábí samo.

Anorganická voda je tvořena 1 atomem kyslíku a 2 atomy vodíku, které z kyslíku „vyčnívají“ svou VÍCE zahuštěnou částí, tj. jádrem. Atomy vibrují na bázi neživé hmoty. Kolem silně zahuštěných vodíkových „výčnělků“ molekuly anorganické vody se velmi dobře zachytává, navazuje energie nebo hmota, kterou pak anorganická voda velmi dobře přepravuje a izoluje. Tato její vlastnost bývá někdy označována jako „paměť vody“, což je termín používaný například v homeopatii. Interval (0°; 3°> je rozsah úhlu, který mohou svírat 2 vodíky v anorganické vodě. Úhel je tvořen polopřímkou s počátkem v pomyslném středu jádra kyslíku a procházející pomyslným středem jádra prvního atomu vodíku a polopřímkou rovněž s počátkem v pomyslném středu jádra kyslíku a procházející pomyslným středem jádra druhého atomu vodíku. Hodnota úhlu v intervalu (0°; 3°> se mění v závislosti na hodnotě zahuštění atomu kyslíku i atomů vodíku a na aktuální hodnotě atmosferického tlaku (čím jsou hodnoty vyšší, tím je úhel větší).

Kvazivoda alias biogenní voda je tvořena 1 atomem kyslíku a 2 atomy vodíku, které z kyslíku „vyčnívají“ svou MÉNĚ zahuštěnou částí, tj. elektronem. Hmota vstupuje do reakce s kvazivodou na jiném principu než s anorganickou vodou. V živém organizmu jsou totiž všechny procesy řízeny specifickým nehmotným – zjednodušeně energetickým – programem, který může být v některých poznávacích systémech označován jako duše těla, nehmotné či energetické tělo a podobně. Interval (0°;104°> je rozsah úhlu, který svírají 2 vodíky v kvazivodě. Uvedená hodnota úhlu se mění v závislosti na hodnotě zahuštění lidského těla a na prostředí, ve kterém se v daném okamžiku člověk nachází. Při úhlu 0° není možný život a stanovovat hranici, při které ještě ANO, není pro člověka důležité. V našich současných podmínkách, které jsou dány také naším životním stylem (myšlením, emocemi, stravou, prostředím, pohybem a odpočinkem), je možné ve většině případů hovořit o minimálním úhlu cca 50°...

A právě k zajištění co nejvyšší kvality jak anorganické, tak biogenní vody, se výborně hodí terra, pura nebo Evita...

Jak může pracovat orgonit — podobně jako křišťál...

Každá hmota se nachází v nepřetržitém pohybu, v neustálé změně. Příčinou tohoto stavu je princip Nevyrovnanosti hmoty. Navenek se projevuje tím, že daná hmota neustále přijímá hmotu, obnovuje svou „unavenou“ hmotu a vylučuje nepoužitelnou hmotu. Případně roste, nedosahuje-li systémově dané velikosti a úplnosti. Uvedený koloběh příjmu, obnovy (růstu) a vylučování můžeme pozorovat u výše uspořádané (živé) i níže uspořádané (neživé) hmoty. Každý hmotný objekt tedy pracuje se soubory nehmoty (zjednodušeně energií), které jsou podstatou jeho existence, které určují jeho uspořádání a které jsou hybnou silou tohoto cyklického procesu. Existence daného hmotného útvaru je proto podmíněna navazováním příslušných energií. Bez nich by si nemohl zachovat své vlastnosti a dříve či později by se změnil v jinou hmotu, živou či neživou. Tyto zásady platí i pro komponenty, z nichž jsou vyráběny tzv. orgonity. Máme na mysli pryskyřice a kovové třísky.

V tomto spojení představuje pryskyřice činitel, který se svým uspořádáním blíží hmotě lidského těla. Jedná se sice o látku silněji zahuštěnou než náš organizmus ale ne o tolik, aby ho její vnější přítomnost za daných podmínek poškozovala. Naopak, pracuje s energiemi, které na nás mohou mít blahodárný vliv. Svou přirozenou silou jednak vytahuje z nemocného těla silnější energie, jež jsou podstatou jeho nemoci, a jednak k sobě a tedy k tělu přitahuje vitální (orgonové) energie, jež jsou podstatou zdravé existence. Takové přirozené prostředí ovlivňuje příznivě i psychiku člověka neboli jeho duchovní stav — stav bytosti dočasně užívající daný organizmus. Vzpomeňme si, jak příjemně se cítíme v lese. Samozřejmě, že tyto pozitivní účinky pryskyřice mají svá systémová omezení vyplývající právě z uspořádání její hmoty.

Schopnost pryskyřice přitáhnout k sobě dostatečné množství pro člověka přirozených energií včetně hmot a udržet je dlouhodobě ve svém okolí může být posilována „vmícháním“ kovových třísek do její struktury. Musí se však provádět v přirozeném poměru, jinak by vzniklá směs ztratila své pozitivní účinky. V této souvislosti má svou nezanedbatelnou úlohu rovněž druh použitého kovu. Ve vztahu k lidskému organizmu se totiž jedná o velmi silně zahuštěnou hmotu a jako takový by mohl, zejména při dlouhodobějším působení, vést k jeho poškození. Stačí se podívat kolem sebe, kolik nemocných produkuje naše „vyspělá“ kovy přesycená civilizace. Poměr pryskyřice-kov a druh kovu tedy ovlivňují míru přirozenosti účinku orgonitu. Z výše uvedeného rovněž plyne, že ne každému člověku může být každý orgonit příjemný. Stejně jako se liší orgonity kus od kusu, byť jsou vyrobeny „stejně“, jsou originály i lidská těla. To znamená, že také ke spokojenosti a zdraví či nemoci každého z nás musíme přistupovat individuálně. Může se dokonce stát, že v daném okamžiku, za dané situace, nebude orgonit právě pro nás vhodný. Neměli bychom se proto snažit o používání orgonitu za každou cenu, tzv. lámat něco přes koleno. Vše má svůj čas.

Jako celek orgonit pracuje následovně. Pryskyřice stahuje z okolního prostředí, díky své přirozené „povaze“, soubory nehmoty (zjednodušeně energií) a hmoty přirozeně působící na člověka. V tomto množství by ale většinu těchto látek spotřebovala pro zajištění své „holé“ existence. Obsahuje-li však ve správném poměru přimíchané „silné“ kovové třísky, pomáhají jí stahovat větší objemy přirozených energií, které za sebou „kovové“ energie „táhnou“ právě díky své „síle“. Ze stejného důvodu je současně udržují v dostatečném množství v okolí orgonitu a s nimi také energie, které pryskyřice vylučuje. Tímto způsobem orgonit vytváří obal, v němž se shromažďují přirozené energie v míře, kterou by pryskyřice sama o sobě nebyla schopna zajistit. Na straně druhé takto vytvářený obal odstraňuje ze svého prostoru nepřirozené energie a nepřirozenou hmotu. Část těchto látek rozebírá a část odpuzuje. Tak z orgonitu současně vzniká neustále se posilující přirozené hmotné uskupení intenzivně přitahující další přirozené energie a hmoty — můžeme žít v přirozenějším prostředí a přirozeněji se léčit. Intenzitu tohoto působení pak může každý z nás zesilovat svým láskyplným přístupem. Stále totiž platí, že základními systémovými nástroji k uchování a obnovení spokojenosti a zdraví na individuální i společenské úrovni jsou přirozený životní styl a přirozená léčba.

Stejné principy jsou podstatou funkce našich produktů, které však místo kombinace pryskyřice a třísek z různých materiálů využívají přirozených vlastností minerálu života – křišťálu. terra, pura i Evita přitahují vitální energie do svého prostoru a tak vytvářejí přirozené prostředí nejen pro existenci látky, která je jejich podstatou – pro křišťál, ale také pro živou hmotu, která by bez minerálu života nemohla na této planetě existovat. Podstatou křišťálu je pak prvek života – křemík. Mimochodem právě křemík se účastní všech procesů v těle a speciálně pak všech procesů probíhajících v centrální nervové soustavě i v nervové soustavě jako takové. Bez křemíku by řídící systém lidského těla nemohl fungovat ani existovat. „Křemíkové“ energie, kterými naše produkty naplňují sami sebe a své okolí, proto zásadně pozitivně ovlivňují nejen funkce křemíku v našich organizmech ale i naše zdraví – jak psychické, tak tělesné.

 Přirozená konzervace přírodního sirupu

Jedna zajímavost z „Obchůdku“ v Chebu. Paní majitelka tam nalila do jedné terry přírodní sirup, který si doma vyrábí pro svoji potřebu. Problém ale měla s tím, že po otevření běžné lahvičky se sirupem ho musela velice rychle spotřebovat, protože se nejpozději do čtyř dnů začal kazit a plesnivět. Proto musela po uvaření sirup skladovat v malých lahvích, aby to byla schopna včas spotřebovat. V naší teřře má sirup již 1,5 měsíce a stále je bez závad a jako by se dnes do nádoby nalil. Zkrátka další důkaz přírodní konzervace potravin pomocí správných energií...

 Hubnutí

Další reakce od jedné zákaznic, která si pořídila terru v chebském „Obchůdku“. Díky vodě z červené terry se jí podařilo snadněji zmenšit svůj tělesný objem i váhu.


 Máme více sil

„Obchůdek“ v Chebu hlásí: po vodě z modré terry měla paní podstatně víc energie...

 Solný krystal a vysoušení

Tato zkušenost pochází přímo z dílny našeho vývojového týmu. Solný krystal je velký krystal soli (NaCl), který v dosahu Evity násobí svoji schopnost kondenzovat na svém povrchu vodu ze vzduchu. Působením Evity a jejích energií dosáhneme rychleji rozkladu vody ve vzduchu a v okolních konstrukcích (zdech, nosných prvcích...) neboli vlhkost se rychleji ztrácí. V hodně vlhkých prostorech je pak vysoušení rychlejší.

Navíc, pokud zachytáváme vodu ze solného krystalu do nádoby (například do terry), máme k dispozici perfektní energetický solný roztok. Ten je známý obecněji jako „solanka“ a má výrazné léčivé účinky. Použitím například čajové lžičky tohoto roztoku ve sklenici vody dostaneme příslušné homeopatikum. Schopnost přitahovat vodu, je obecnou vlastností soli, ale naše Evita tuto schopnost výrazně násobí.

A jak lze tuto schopnost správně využít? 

Použijeme 1 terru, 1 solný krystal a 1 Evitu. Malá Evita je určena do uzavřeného prostoru na plochu do 20 m2, velká Evita na plochu do 40 m2. Jedná se o uzavřené tedy například sklepní prostory. Pokud by byla plocha takto uzavřeného prostoru větší než 40 m2, třeba 60 m2, bylo by výhodnější instalovat Evity dvě. V tomto případě hovoříme o vlhkých prostorách, které potřebujeme vysušit. Jedna Evita by si s tím také poradila, ale za delší čas.

Pokud by se jednalo například o byt, kde není primárně velká vlhkost, ale kde jde především o vitalizaci vlastního prostředí a kde jsou mezi místnostmi dveře, které se otvírají, stačí jedna malá Evita na celý byt. Krystal se může umístit kdekoliv v takto definovaném dosahu Evity. Ideální je, když se terra se solným krystalem nachází co nejblíže Evity...

 Protizánětlivé účinky

Během dvou dní se vymýváním očí vodou z modré terry výrazně zlepšil stav očního zánětu u dospělé ženy i dítěte.

 Proti plísním

Voda ze zelené terry byla úspěšně použita proti plísni na nohou a současně i vyrážkám na těle.

 Podpora psychiky

Po týdenním nabíjení vody v čiré teřře a vypitím naráz celé velké dávky došlo u starší paní k tomu, že nepotřebovala dva dny brát svoje antidepresiva.

 Voda z veřejného vodovodu vodovodu

Po napuštění vody do terry z veřejného vodovodu  došlo k rychlému odstranění povlaku z hladiny a lehkého zakalení.

 Vysušení vlhké místnosti ve starém domě pomocí Evity

Během dvou měsíců byla odstraněna vlhkost zdí z přízemní místnosti bez oken v objektu několik set let starém.

Po instalování Evity došlo během tří dnů k výraznému zvýšení vlhkosti v ovzduší místnosti. Tato zvýšená relativní vlhkost se během dalších čtyř dnů vrátila k původnímu stavu před instalací Evity. Od této doby se vlhkost v místnosti a vlhkost zdí neustále pozvolna snižovala. Během jednoho měsíce došlo k vysychání plísní na zdech a po dvou měsících byly zdi suché. Původní zaschlé plísně a soli se z povrchu zdí smetly a už se neobjevily. Postupně pak dochází k vitalizaci konstrukce a prostorů „do hloubky“, t.j. i mimo původní místnost.

Jeden moudrý člověk kdysi řekl: „Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou ale s tím, co o ní víme.“

 Vysušení sklepa v rodinném domku pomocí Evity

Během tří měsíců došlo za použití dvou Evit ke kompletnímu vysušení vytopeného suterénu rodinného domku. Podobně jako v prvním případě došlo nejdříve ke zvýšení vlhkosti v prostoru, potom se stav postupně stabilizoval. Po třech měsících byl suterén suchý.

Počáteční stav byl však komplikovanější o to, že z důvodu extrémních dešťových srážek došlo v podloží rodinného domu ke zvýšení hladiny spodní vody, takže i po skončení dešťů se zhruba dva týdny voda ještě tlačila do suterénu. Tedy šlo o klasický případ jako při povodních.

 Dosah Evity

Pokud by byla plocha uzavřeného prostoru (například zdmi) větší než 40 m2, třeba 60 m2, bylo by výhodnější instalovat Evity dvě. V tomto případě hoříme o vlhkých prostorách, které potřebujeme vysušit. Jedna Evita by si s tím také poradila, ale za delší čas.

Pokud by se jednalo například o byt, kde není primárně velká vlhkost, ale kde jde především o vitalizaci vlastního prostředí a kde jsou mezi místnostmi dveře, které se otvírají, stačí jedna malá Evita na celý byt.

 Přirozená konzervace přírodního sirupu 2

Přírodní sirup, který do terry zhruba před čtyřmi měsíci paní nalila se nejen nezkazil, ale chutí se z něj stalo přírodní víno, aniž by něco v nádobě kvasilo. Podařilo se nám zkrátka, jako v bibli, přeměnit vodu na víno smile

 Názor, jak působí terra nebo pura

„...Tento český výrobek slouží jako křišťálová pyramida, kdy horní třetina působí jako zářič a ve spodních dvou třetinách probíhá vlastní proces proměny. Díky speciálnímu složení materiálu a ruční výrobě každé nádoby, dochází v každé z nich k očistnému procesu jejich obsahu, který je po šesti hodinách působení nádoby zbaven všeho, co tam nepatří, a každá další hodina působí jako energetický akumulátor a obsah se tak stává křišťálovým. terra má výhodu většího objemu, pura má schopnost oddělitelnosti horní třetiny, což umožňuje použít ji i na tělo, kdy každá minuta přiložení přispívá k oddělování nánosů, které do těla nepatří. Barvy potom pomáhají k silnější transformaci a rozpuštění nastalých bloků na čakrách nebo orgánech...“ 

 Převařená voda, praní, detoxikace, led

Voda z terry nebo z pury  má mnohem větší „sílu“ než voda, která není vitalizovaná. Významně zvyšuje kvalitu bylinných výluhů bylin, čajů apod.

Její „sílu“ lze využít také při praní klasickými pracími prostředky (mýdla, škroby atd.). Vzhledem k množství vody, které jsou terra nebo pura schopny poskytnout, jde hlavně o praní tzv. v ruce. Použití vitalizované vody vede rovněž ke snížení spotřeby pracího prášku.

Ve vitalizované vodě je možné i vařit. Například polévky uvařené v této vodě mají delší dobu trvanlivosti a mimo jiné dochází k účinnější detoxikaci použitých surovin. Pokud používáme vodu z terry nebo pury v nápojích – například při ředění džusů – vydrží mixovaný nápoj a déle a je zbavován konzervantů v zakoupených sirupech, džusech atd.

Vitalizovaná voda také rychleji chladne, než normální voda. Led z této vody je tvrdší a trvanlivější. A samozřejmě ke zdraví člověka přátelštější. A na závěr informace pro hokejový národ: ledová plocha na hokej by byla kvalitnější :-)

 Jak lze použít víko pury k léčbě a regeneraci

Velmi zajímavou zkušenost přinesla jedna starší paní. Když si puru doma prohlédla, napadlo ji, že se podobá pyramidě, a tak ji zkusila tímto způsobem použít. Protože trpí velkými bolestmi, přiložila si víko pury na bolestivé místo na hlavě a nechala ho tam nějaký čas působit. S údivem zjistila, že polevuje nebo mizí nejen bolest hlavy ale i kloubů a páteře. Když s tímto poznatkem seznámila rodinu, přesvědčili o léčivých účincích pury i ostatní.

Tuto zkušenost denně potvrzuje svými výsledky také paní Míla Konířová z Vysokého nad Jizerou, která tímto způsobem používá puru ve své fyzioterapeutické praxi.

K vysvětlení shora uvedených účinků dodáváme, že podobně jako u pyramidy funguje víko pury – díky svým proporcím a materiálu – jako sběrač vitálních energií a předává je všemu, co se nachází pod ním. Po usměrnění toku vitálních energií do těla víkem pury se tyto inteligentní energie z místa, kde je přiloženo víko, rozvádějí do celého organizmu. „Po cestě“ pak reagují se všemi nerovnováhami (nemocemi, bolestmi, poškozeními apod.), s nimiž se setkají, a snaží se je odstranit nebo alespoň pomoci jejich odstranění a zmírnit akutní i dlouhodobé potíže. Stejně působí voda vitalizovaná terrou.

Tyto energie působí vždy. To znamená, že za každých okolností léčí, regenerují, vitalizují tělo. Jejich účinek je závislý na „síle“ energií, jež jsou podstatou konkrétního problému, konkrétního onemocnění. Čím je nemoc hlouběji „zachycena“ v těle neboli čím je pro daného člověka těžší, tím déle trvá, než se pozitivní účinky víka pury projeví. Pokud tedy není nemoc odstraněna neboli vyléčena, je vždy alespoň mírněno její neblahé působení. Samozřejmě, že takto je pozitivně ovlivňována i psychika.

Zatím bylo zjištěno, že účinky víka pury se pocitově projeví nejdříve řádově do několika minut. Víko může být přiloženo až 20 minut. Je potřeba si tuto dobu u každého vyzkoušet, protože každý má jiné tělo, v kterém se daná nemoc projevuje odlišně. Pokud se kýžený úspěch pocitově nedostavuje, může být tento postup opakován třeba 2 krát denně až do doby, kdy se účinky víka pury objeví i na pocitové úrovni.

 Co dokáže Evita 2 na zahradě

Jiřiny po působení Evity 2. Správně by měly být vysoké max. 75 cm. Okrasná kapusta by měla být drobná hlávka, do 25 cm, která se používá jako kytka.

 Žehlení

Manželka používá vodu z terry při žehlení a zjistila, že se prádlo pomocí napařovací žehličky žehlí mnohem lépe a snadněji, než když se použije normální voda.

Další